Klasické hadice ke kompresorům
Klasická rovná hadice je pořád nejlepší volba všude, kde potřebujete plný průřez, plnou délku a nic, co by vám nástroj táhlo zpátky. Nemá pružinu ani buben, takže odpadá tažná síla i ztráta dosahu. Deset metrů znamená deset metrů. Právě proto se hodí k pneumatickému nářadí s vyšší spotřebou vzduchu, kde na každém milimetru vnitřního průměru záleží.
V nabídce najdete gumová i PVC provedení s textilní výztuží, ve vnitřních průměrech zhruba 6 až 10 mm, v délkách 10 až 20 metrů a s pracovním tlakem běžně kolem 20 barů. Část kusů dodáváme rovnou s nasazenými rychlospojkami. Níže je shrnuté, podle čeho vybírat a čím si hadici nejrychleji zničíte.
Řazení produktů
Výpis produktů
max. provozní tlak 20bar, délka 10m, připojení 1/4"
21bar, 1/4", 50m, 6/12mm
21bar, 1/4", 10m, 6/12mm
21bar, 3/8", 10m, 9/15mm
21bar, 1/2", 10m, 13/19mm
Ovládací prvky výpisu
Proč plný průřez klasické hadice rozhoduje
Klasická hadice se vyrábí ve větších vnitřních průměrech než samostahovací provedení a to je její hlavní přednost. Zatímco u spirálových hadic narazíte na strop kolem 8 mm, tady běžně pořídíte deset milimetrů i víc.
Rozdíl se projeví přesně u těch nástrojů, které vzduch odebírají nepřetržitě. Bruska nebo pískovačka na tenké hadici sice běží, ale nikdy nedosáhne parametrů z katalogu, protože jí chybí průtok. Pro rázový utahovák nebo sponkovačku, které si berou vzduch v krátkých rázech, stačí i šestimilimetrová.
Druhá výhoda je pohodlí při delší práci. Hadice leží tam, kde ji položíte, nestahuje se a neomotává kolem nohy stojanu. Zaplatíte za to tím, že se po práci musí smotat.
Guma nebo PVC
Gumová hadice je odolnější varianta. Snese kontakt s oleji a rozpouštědly, nevadí jí teplo ani to, že po ní občas přejede vozík, a při ohybu se nezalamuje tak snadno. Je ale těžší a v chladu tuhne. Do servisu, kde hadice leží na podlaze mezi nářadím, je to jasná volba.
PVC s textilní výztuží je lehčí a levnější. Textilní opletení mezi vrstvami drží tvar a nese tlak, takže i tenká hadice zvládá dvacet barů. Na hobby použití a příležitostnou práci to bohatě stačí, jen počítejte s kratší životností, pokud hadici necháváte ležet v dílně mezi olejem a ostrými hranami.
Pracovní a maximální tlak
U klasických hadic se často uvádějí dvě čísla, například 20/40 bar. To první je pracovní tlak, se kterým můžete počítat v běžném provozu. To druhé je mez, při které hadice praská, a v žádném případě to není hodnota, na kterou se hadice dimenzuje.
Pro běžnou dílnu s tlakovým spínačem nastaveným na 8 až 10 barů máte u dvacetibarové hadice pohodlnou rezervu. Ta rezerva není luxus. Tlak v hadici kolísá, materiál stárne a v místě zalomení je zatížení lokálně vyšší, než ukazuje manometr.
Rychlospojky a prodlužování
Hadice s nasazenými rychlospojkami ušetří práci i těsnicí pásku, ale ověřte si standard koncovek proti tomu, co máte na kompresoru a na nářadí. Nejčastěji jde o připojení 1/4".
Spojovat dvě kratší hadice do jedné dlouhé jde, ale platíte za to dvakrát: každý spoj je potenciální únik vzduchu a zároveň zúžení průtoku. Když víte, že budete pravidelně pracovat dvacet metrů od kompresoru, kupte rovnou dvacetimetrovou hadici, nebo zvažte hadici na bubnu, která delší rozvod vyřeší elegantněji. Srovnání všech typů najdete v nadřazené kategorii vzduchových hadic.
Jak ji nezničit
Klasická hadice vydrží roky, pokud se správně smotává. Nikdy ji nenavíjejte přes loket a rameno. Tím se do materiálu vnáší zákrut, který se při dalším natažení projeví jako smyčka a hadice se v tom místě začne lámat. Skládejte ji volně do velkých ok na zem, nebo ji věste na široký hák, ne na hřebík.
Zbytek už jsou samozřejmosti, na které se ale běžně zapomíná: před smotáním hadici odtlakujte, nenechávejte ji přes noc pod tlakem a v zimě ji nenechávejte venku. A pokud vede přes komunikaci v dílně, zvažte její přemístění. Opakované přejíždění poškozuje výztuž zevnitř dřív, než se to projeví na povrchu.
