Prodejna Šenov u Nového Jičína bude 22.7. otevřena pouze do 14:30.

Zasíťování výběhu drůbeže proti ptačí chřipce. Co po chovatelích chtějí veterináři

Zasíťování výběhu drůbeže proti ptačí chřipce a co doporučejí veterináři

Každý podzim, kdy nad Českem táhnou hejna divokých ptáků, se vrací i riziko ptačí chřipky. Pro drobnochovatele to znamená jediné, postarat se, aby se jejich slepice, kachny nebo husy vůbec nepotkaly s volně žijícím ptactvem. Když se nákazová situace zhorší, může Státní veterinární správa dokonce plošně zakázat chov drůbeže ve volném výběhu. Zasíťování výběhu je přitom opatření, které veterináři sami jmenují a pro malochov je nejsnáze dostupné. Jak na něj, aby skutečně fungovalo?

Co po chovatelích chtějí veterináři

Ptačí chřipku roznášejí hlavně volně žijící vodní ptáci, kachny, husy a labutě, kteří sami často nejeví příznaky. Vir se šíří především jejich trusem a domácí drůbež se nakazí nejčastěji přes krmivo nebo vodu znečištěnou trusem infikovaných ptáků.

Základem prevence je podle Státní veterinární správy chovat drůbež pokud možno v uzavřených objektech a zabránit jejímu kontaktu s volně žijícími ptáky. Tam, kde to nejde, přichází na řadu soubor opatření:

  • chránit krmivo, vodu i stelivo před znečištěním trusem a podávat je pod přístřeškem,
  • zabránit drůbeži v pohybu po otevřených vodních plochách,
  • zasíťovat okna a větrací otvory,
  • u výběhů, které nelze uzavřít, je zasíťovat, případně zastřešit.

Právě poslední bod je pro drobnochovatele klíčový a je to zároveň místo, kde ochranná síť odvede největší kus práce.

Proč právě síť nad výběhem

Ochranná síť napnutá nad výběhem funguje jako fyzická bariéra, která do prostoru nepustí volně žijící ptáky. Na rozdíl od plašičů nepůsobí psychologicky, ale mechanicky. Divocí ptáci se prostě nedostanou dovnitř a nemohou kontaminovat krmivo, vodu ani podestýlku. Pro chov, který nejde umístit do zcela uzavřeného objektu, je to nejjednodušší způsob, jak splnit to, co veterináři požadují.

Důležité: Síť sama o sobě není zázračná ochrana proti chřipce. Nejlépe funguje jako součást širšího opatření, v kombinaci se zastřešením a s krmením a napájením pod přístřeškem, kam trus divokých ptáků nedopadne.

Jak vybrat síť na výběh

Při výběru sítě na výběh drůbeže hraje roli velikost oka, gramáž a rozměr.

Velikost oka. Standardem je oko 18–19 mm. Spolehlivě zastaví střední i větší ptactvo včetně vodních ptáků, kteří jsou hlavními přenašeči nákazy. U nejmenších ptáků platí, že jim velmi velké oko umožní proklouznout. Pokud potřebujete opravdu těsnou bariéru, kombinujte síť se zastřešením.

Gramáž. Výběh je konstrukce, která má vydržet celou sezónu a odolat větru. Vyplatí se proto sáhnout po odolnější variantě 10 g/m², která lépe snese tlak větru i opakované napínání. Lehčí 7 g/m² nechte na krátkodobé použití a chráněná stanoviště.

Rozměr. Změřte plochu výběhu a připočtěte rezervu na přehoz přes konstrukci a zajištění okrajů u země. U větších výběhů se hodí velkoformátové role, které pokryjí plochu bez zbytečného spojování kratších kusů.

Podrobněji jsme se výběru věnovali v samostatném článku Oko, gramáž a rozměr rozhodují, jakou síť proti ptákům vybrat, konkrétní rozměry pak najdete v kategorii ochranných sítí proti ptákům.

Jak síť správně natáhnout a ukotvit

Účinnost sítě stojí a padá se správnou instalací. Cílem je nenechat nikde mezeru, kudy by se ptáci dostali dovnitř nebo pod síť.

  • Natáhněte síť přes nosnou konstrukci. Nad výběhem se osvědčí obloukové nebo tyčové konstrukce, případně napnuté dráty, které síť udrží nad hlavami zvířat a v napnutém stavu.
  • Zajistěte okraje u země. Spodní okraje ukotvěte ke konstrukci, plotu nebo k zemi kolíky, aby síť nenadzvedl vítr a aby se pod ni nedostali menší ptáci.
  • Nenechte volné mezery. Síť musí navazovat na stěny kurníku či plot bez děr. Každá skulina je vstupní branou.
  • Zkombinujte se zastřešením. Vodorovná síť sama neochrání před trusem padajícím shora. Nad krmištěm a napáječkou proto zvažte pevné zastřešení nebo přístřešek.

Tip: Krmivo a vodu umístěte pod přístřešek nebo dovnitř kurníku, mimo dosah divokých ptáků. Právě znečištěné krmivo a voda jsou nejčastější cestou nákazy, takže tohle opatření má obrovský smysl.

Jen v zasíťovaném výběhu jsou slepice v bezpečí před ptačí chřipkou
Jen v zasíťovaném výběhu jsou slepice v bezpečí před ptačí chřipkou

Co síť sama nevyřeší

Zasíťovaný výběh je velký krok, ale biozabezpečení tím nekončí. Vir se může do chovu dostat i na podrážkách bot, na rukou nebo na nářadí. Proto se vyplatí omezit pohyb v chovu jen na nezbytné osoby, používat vyhrazenou obuv a udržovat náčiní v čistotě. Nová zvířata pořizujte z prověřených zdrojů a v době zhoršené situace se vyhněte burzám a svodům drůbeže, které bývají při vyhlášení mimořádných opatření beztak zakázané.

Kdy zpozornět a koho volat

Sledujte zdraví svých zvířat. Varovnými signály jsou zvýšený úhyn, náhlý pokles snášky nebo výrazně menší zájem o krmivo. Objeví-li se, kontaktujte bez otálení místně příslušnou krajskou veterinární správu. A pokud Státní veterinární správa vyhlásí mimořádná veterinární opatření, jako je dočasný zákaz volného výběhu, dodržte je. Zasíťovaný a zastřešený výběh vám navíc pomůže splnit podmínky pro případnou výjimku.

Malý souhrn

  • Oddělte domácí drůbež od volně žijících ptáků, to je jádro celé prevence.
  • Krmivo a vodu podávejte pod přístřeškem, mimo dosah divokého ptactva.
  • Výběh zasíťujte okem 18–19 mm, sáhněte po gramáži 10 g/m² a rozměr volte s rezervou.
  • Okraje ukotvěte a síť zkombinujte se zastřešením nad krmištěm.
  • Sledujte příznaky a při podezření volejte krajskou veterinární správu.

Zasíťování výběhu není nákladná věda, ale rutina, která se v případě nákazy bohatě vyplatí. Chovatel, který výběh zabezpečí ještě před příchodem tažných hejn, dělá pro své slepice to nejlepší. Připraví se dřív, než chřipka dorazí do okolí.

×

Splátková kalkulačka ESSOX